PIJAVICE MAJÍ SVÉ MÍSTO I V SOUČASNOSTI

S Ditou Putíkovou jsme si povídali o pijavicích, jejich přikládání, mechanismu působení i pozitivních účincích přímo při prováděné hirudoterapii. Kůň, kterému byly pijavice přikládány, tedy poslouchal také.

Co se skrývá pod hirudoterapií? Můžete ji krátce představit?

Pod hirudoterapií se skrývá léčba pomocí pijavic lékařských, které se přikládají, aby sály krev a zároveň se při tom do těla dostávají účinné látky z těchto tvorů. Není to jen forma přikládání pijavic, je to o správném vedení terapie, určení správného počtu a správném umístění pijavic, odhadnutí, kolik toho tělo koně zvládne, aby mu to bylo přínosem. Má svá pravidla, která je potřeba ctít a dodržovat. Je to o pokoře, úctě a snaze pomáhat.

Tato metoda přežila tisíciletí, a rozhodně má svoje místo i v současnosti. Na rozdíl od většiny léků nemá nežádoucí účinky. Není to, jak jsme u léků zvyklí, „něco za něco“, hirudoterapie má pozitivní účinky na všech rovinách. Takže například když se zlepší stav artrózy, není to za cenu toho, že bychom léky poškodili játra, ale zlepší se celý metabolismus, včetně jater.

Udělejme si ještě malý výlet do historie. Jak se léčilo pijavicemi v historii?

Výlet do historie si můžeme udělat poměrně daleko, je to skutečně tisíce let stará metoda. První na obrazech zdokumentované použití pijavic je malba královny Kleopatry, kdy se očividně řešila její neplodnost. Na jednom z obrazů má pijavice umístěné na břiše a další obraz ukazuje, jak drží svého syna v náručí. V té době muselo být ale v Egyptě úplně jiné klima, pijavicím se tam muselo dařit.

Ve středověku pijavice hojně využívali ranhojiči. Víme, že v 17. – 18. století byl obrovský nedostatek pijavic. Byly ženy, které se vyloženě živily jejich odlovem a pak je prodávaly ranhojičům. Vstoupily do rybníka, vyhrnuly sukýnky a „nachytaly“ pijavice. Ty si pak prostě sundaly a prodaly je. Tenkrát druhy pijavice lékařská, lékárenská a východní prakticky vymizely z volné přírody. Tyto druhy jsou vhodné kvůli vysokému obsahu účinných látek a dostatečně hlubokému „zákusu“ do tkáně, který dostane ty látky do hlubokých struktur.

V té době ranhojiči zacházeli s pijavicemi hrozně. Nedbali na to, že by si pijavice měly obnovit své účinné látky, hodili je do roztoku vína, octa nebo soli, ta pijavice se tam vyzvracela a za pár týdnů byla ochotná se zase přisát.

Asi roku 1827 vznikl první řízený odchov pijavic v Moskvě. Pijavice se z Moskvy expedovaly až do Londýna a roční obrat v tomhle odvětví byl údajně až 1 milion liber. Dochovalo se hodně vyobrazení, mnohdy použití z dnešního pohledu rizikové nebo přímo nebezpečné. Právě proto by hirudoterapie neměla patřit do rukou někomu, kdo si nakoupí pijavice a bude si je jenom přikládat. Nikdy nedosáhne 100 % účinku. Ono to bude nějak fungovat, když se ty léčivé látky dostanou do těla, ale nikdy ne tak efektivně, jako když se použijí meridiány, dráhy, akupunkturní body, kdy člověk smysluplně zacílí na to, co a jak chce v tom těle ovlivnit.

Jak používání pijavic vlastně funguje? Jaké látky pijavice do těla vypouští?

Pijavice je považována za parazita. Já si troufám říct, že funguje spíše jako symbiont těch organismů, na kterých přijímá potravu. U hirudoterapie vždy odteče z těla nějaký poměr krve, ale u koní je to tak málo, že to není pro tělo vůbec zásadní.

Podstatný je vstup účinných látek do organismu hostitele. Zhruba do 30 minut po přisátí se účinné látky z pijavic dostanou do celého krevního oběhu. Nejsou jen v tom místě, kde se přikládaly. Zasáhnou každou pidi cévičku, vlásečnici v těle. Ty účinné látky, které pijavice do hostitele dostane, jí pomůžou se nasytit, podpoří to, aby krev hezky tekla. Pijavice ve svém těle díky těm účinným látkám uchovává krev svého hostitele a postupně ji tráví, v přírodě to mohou být až dva roky. To znamená že po dobu až dvou let, kdybychom tu pijavici rozřízli a otevřeli, tak z ní vyteče čirá, čistá a nezkažená krev.

Takže ty bioaktivní látky, o kterých my víme, které jsou popsané, pojmenované a známe jejich účinky, tak těch je kolem 150. Je to skutečně obrovský komplex látek, které v těle fungují na bázi enzymů. Vybereme si těch pár nejznámějších.

Hirudin je jednou z prvních identifikovaných látek. Je to látka, která ředí krev, ale zároveň razí cestu krevním řečištěm a opravuje cévní stěny. Další látka, kterou bych ráda zmínila, je kalin – ten může za to, že z rány neustále vytéká krev, dokud se tam neshromáždí dost destiček, aby se to zastavilo. Kalin zároveň patří do skupiny látek, které fungují také jako antibiotika. Příroda na tohle pamatovala – ví, že ta pijavice se může napít bakteriálně infikované krve. Kalin rozbije ochranný obal bakterie a imunita už si s ní potom v těle poradí. Velmi důležitá je kolagenáza. Když jsou v těle nějaké léze, zbytnělá tkáň, jizvy, tak tam moc krev neteče. Pokud se pijavici podaří přisát se přímo v tom místě, tak kolagenáza je schopná změnit strukturu té jizvy, a to už během sání. Další významná látka je lipáza, enzym, který výborně a velmi rychle regeneruje játra. Bioaktivní látky pijavic podporují i štěpení cukru v těle. U koní to lze využít například jako prevence schvácení. Například, pokud se kůň přežral je přiložení pijavic jednou z možností, jak předejít laminitidě – umí vyblokovat ten proces v těle a přimět ho štěpit škrob jinak.

Na které problémy hirudoterapie pomáhá?

Hirudoterapie pomáhá u celé řady problémů. Můžeme začít problémy cévního charakteru – ať už trombózy, neprůchodnost cév, poškození cév, u lidí třeba křečové žíly. Ale i velké hematomy, které tělo omezují. Dále problémy s očima – zvláště vhodné jsou pro vysoký nitrooční tlak, pro glaukom, pomohou i při měsíční slepotě.

Dále účinné látky pijavic fungují jako velice silný imunostimulant, léčí reprodukční problémy, pohybové problémy, artrózu, posttraumatické hojení měkkých tkání včetně šlach, urychlují hojení velkých pomalu se hojících ran. Další problém, který umí pijavice zlepšit, je stagnace lymfatického systému, pomáhá dušným koním, koním s inzulínovou rezistencí, špatnou funkcí štítné žlázy, Cushingovým syndromem, pomáhá pří schvácení kopyt a dalších potížích.

Tématu, s čím vším může pomoci hirudoterapie, se věnujeme v samostatném článku. 

Jsou koně, pro které hirudoterapie je vhodná a naopak?

Řekneme si spíše ty případy, kdy hirudoterapie vhodná není. Co hirudoterapii vždy vylučuje, je březost klisny. Další kontraindikací jsou onkologické problémy – určitě sarkoidy a melanomy. To je ale na zvážení míry rizika versus to, co ten kůň může získat. Například když se nám kůň s melanomy schvátí, nebo má obrovskou nehojící se ránu. Pak je nutné zvážit, jestli je důležitější kvalita, nebo délka toho života. U lidí jsou částečnou kontraindikací poruchy srážlivosti a krvetvorby. U koní například s hraniční anémií se pracovat dá, ale určitě je třeba to vědět. Horečnatá onemocnění jsou kontraindikace s otazníkem. Proto by měl hirudoterapii provádět odborník, protože ten by měl být schopen posoudit, jestli bude přínos větší než případné riziko. Není vhodné aplikovat hirudoterapii při léčbě kortikoidy. Jednak by se neprokázalo, co zabralo, ale hlavně kortikoidy mají za úkol imunitní systém uspat, pijavice naopak imunitu aktivují. Takže by tyto dva způsoby léčby šly proti sobě. 

Jak koně reagují na samotné přikládání pijavic?

Tady se s majitelkou Soptíka (pozn. autora – ta dělala během aplikace pijavic rozhovor) můžeme trochu zasmát, protože on není úplně nadšený. Nicméně je to dané tím umístěním, kam se mu pijavice přikládají – na hlavu kolem očí, kde on má za sebou poměrně vážný úraz hlavy v hříběcím věku a s tím spojené dlouhotrvající problémy. Je na svou hlavu opravdu citlivý. Ale troufám si říct, že tak 90 % koní má hirudoterapii rádo a jsou s pijavicemi spokojeni, někteří podřimují, zívají. Je to dané tím, že v těle povolují různé bloky a spazmy nezávisle na tom, kam je pijavice přiložena. Takže většina koní je opravdu v klidu. Dokonce jsem aplikovala pijavice přímo na oční víčko nebo na dáseň po trhání zubů a klisna držela jako beránek.

Jak probíhá samotné léčení?

Já využívám metodu s plným sáním, kdy se pijavice nechá napít úplně, dokud sama neodpadne. Lze ale nechat pijavici i kratší dobu, počkat, než pustí do těla účinné látky, a potom jí sundat. Já jsem ale zastáncem nechat je, dokud nejsou úplně napité, protože během prvních 15 minut vypustí pijavice asi 80 % účinných látek, ale ke konci sání tam může ještě dejme tomu dalších 15 % přidat. Já jsem měla to štěstí, že když jsem se učila, tak jsem mohla konzultovat svoje postupy s lidmi, kteří se vzdělávali v Rusku. Rusko je v tomto oboru nejvíce inspirativní země, oni pijavice nikdy nevyřadili z medicíny, naopak je tam přibrali a mají s nimi skvělé výsledky. Používají je na klinikách a pracují s nimi doktoři. Mají na jejich používání jiný náhled než my v Evropě.

Jak dlouho trvá jednotlivé přiložení pijavic?

Trvání terapie nelze časově předpovědět. Máme zde dva živé organismy proti sobě. Těm pijavicím se někdy nechce, jsou silně ovlivněny úplňkem, výkyvy geomagnetického pole nebo na Slunci. V takových chvílích jsou pijavice málo aktivní. Nemají rády ani výkyvy teplot. Na koni jim vadí přítomnost soli, potu. Je potřeba jim to maximálně usnadnit. Takže v ideálním případě je aplikace dejme tomu do hodiny, někdy ale i dvě.

Z podstaty léčených problémů se jistě intervaly přikládání pijavic liší. Lze nějak zobecnit léčebný plán a jeho délku?

Jsou jistá obecná pravidla – pokud je problém kratší dobu a je akutní, například flegmóny u koní – no vidíte, ty jsem zapomněla zmínit, a přitom ty léčím dost často – pracuje se s vyšším počtem pijavic a je to cca 3-5 aplikací. Starší problémy jsou s nižším počtem pijavic, ale více aplikací. I ten interval mezi přikládáním se různí, můžou to být 3 dny, ale i 10 dní. Záleží, jak to tělo se s tím popasuje, jak dlouho v něm účinné látky pracují a jak intenzivně. Obecně účinné látky kolují v těle 21 dní. Ale interval přikládání pijavic je většinou kratší. A počet se může dostat až na 10. Já si vždy stanovím nějaký obecný plán, ale vždy upozorňuji, že se to musí přizpůsobit danému jedinci a jeho potřebám.

Za jak dlouho jsou viditelná první zlepšení třeba při artróze nebo u jiných onemocnění?

Například u laminitidy je to velmi rychle, přichází chuť k jídlu, ochota k pohybu, ustoupí pulzace. U artróz to taky umí být rychlé, někdy to povolí ještě, než já odjedu, vidím, že se kůň hýbe výrazně lépe. U flegmón se naopak může stát, že noha dočasně lehce ještě přiteče, ale potom je rychlé zlepšení. Zejména u koní, kteří na té noze nemůžou už ani stát, tak se postaví a hýbou, a to pomůže otoku opadnout. Je ale důležité, abych byla zavolána co nejdříve během akutní fáze.

Jak jste se k léčbě dostala Vy?

Přivedla mě k tomu vlastně náhoda, i když já se trochu tomu slovu náhoda musím smát, protože si myslím, že náhody neexistují. V té době už jsem se věnovala terapiím a jednou u nás v obchodě byla paní, trochu starší, silnější, měla lupénku. Nějak jsme se u té pokladny daly do řečí a já jsem se jí ptala, jestli chodí jen k doktorům potlačovat ty následky, nebo jestli se někdy snažila najít a vyřešit tu příčinu. A ona mi odpověděla, že chodí jen k doktorům. Na to jsem jí tehdy řekla, že by to mohlo fungovat i nějak jinak, ale víc jsme to neprobíraly. Za dva měsíce jsem jí tam potkala znovu, ona zhubla, omládla, lupénka byla pryč. Tak jsem si řekla, že se paní evidentně do něčeho pustila, co takhle zafungovalo, vypadala opravdu skvěle. A já jsem se jí samozřejmě potřebovala zeptat, co podnikla. Při našem prvním setkání jsem jí vůbec neříkala, co má dělat, jen jsem vyslovila to, že jsou i jiné cesty. A ona se ke mně naklonila a zašeptala mi, že chodí na pijavice. Smála se, že je to hrozné, že se na to nemůže dívat, ale…. Tak jsem jí řekla, že vypadá skvěle, že sice „ale“, ale funguje to. No a hned ten večer jsem si doma u počítače vyhledala hirudoterapii, dva dny jsem si o tom četla a třetí den jsem si podala přihlášku na kurz. Shodou těch náhod jsem se dostala k člověku, který se školil v Rusku a ke kterému ta výše zmíněná paní chodila. Za všechny tyto „náhody“ jsem neskutečně vděčná.

Jaké druhy pijavic se k léčbě používají? Kde získáváte pijavice pro terapii?

Jsou to pijavice lékařská, lékárenská a východní – liší se v obsahu účinných látek cca ve 2 %, mají malinko odlišnou kresbu na těle, takže je asi poznáme jen my, terapeuti.

Pijavice se nakupují na certifikovaných farmách, v Čechách je jen jedna, jinak jsou v zahraničí. Pijavice se nepřenáší z jedince na jedince, to znamená, že se musejí kupovat stále nové a nové pijavice. Pijavice jsou tuším od roku 1987 na Červeném seznamu kriticky ohrožených druhů, takže by měly být vybaveny dokumentem. Není to tak, že bych si je nalovila v rybníčku před domem.

Jakou péči pijavice potřebují?

Potřebují chladnější prostředí, čistou vodu, jsou extrémně náchylné na chemii a na místo, kde se skladují. Ale nechtějí být jen ve vodě, hodně času tráví mimo, na vzduchu, přisáté na stěně nádoby, ve které jsou ubytované. Nemají rády zásaditou vodu, vyhovuje jim voda s vyšší kyselostí. Pokud bychom je dávali do vody z kohoutku, tak je ideální, aby byla alespoň 24 hodin odstátá, jinak by mohly uhynout.

Já si myslím že si pijavice naši péči a pozornost rozhodně zaslouží, jsem ráda, že jste tuhle otázku položila, protože ony nám konají opravdu neuvěřitelnou službu a já si myslím, že bychom se na ně neměli dívat jako na spotřební materiál, ale jednat s úctou k tomu, čeho příroda dosáhla.